IVAN BEDNÁŘ
Už zítra v pondělí 7. srpna začne v Praze festival Prague Pride, který vyvrcholí tzv. „průvodem hrdosti“ neboli „duhovým průvodem“. Průvodu se tradičně účastní kolem desítky alegorickýchvozů, vypravovaných různými gay kluby, a řada lidí v extravagantně pojatých kostýmech a převlecích anebo s pomalovanými těly a spodním prádle.
Média obvykle pozorně sledují, kteří politici, diplomati, umělci, náboženští představitelé a jiné osobnosti veřejného života festival a obzvlášť průvod podporují či nad ním dokonce převzali záštitu, a kdo se k němu naopak vyjadřuje negativně nebo proti němu protestuje. Záštitu nad Prague Pride letos např. převzali ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jan Chvojka (ČSSD), primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová (hnutí ANO). Politické strany loví hlasy, kde se dá.
Průvod je jen další střípek do mozaiky činů, které vedou k tzv. novému evropsko unijnímu evropanství. Z evropské populace se mají stát Evropané, přetavení do nově vyšlechtěného stáda, které se nebude řídit balastem tradiční vztahů, ale přijme nové, pokrokové a „evropské“ myšlenky. Tradiční podobu rodiny mají nahradit singles, samoživitelky a homosexuálové.
Náhradní, neboli surogátní mateřství je postup, kdy embryo biologických rodičů donosí náhradní matka. Ta dítě porodí a vzdává se svých rodičovských práv. Službu využívají bezdětné heterosexuální páry, ale také gay páry, které často využívají vajíčka od neznámé dárkyně. V řadě západních zemí je náhradní mateřství regulovaný proces v rukou akreditovaných agentur, v České republice zůstává surogace v šedé zóně. Andrej Babiš už ale větří velký byznys a pořizuje si síť klinik pro výrobu dětí ze zkumavky.
Původní obyvatelstvo by pak mělo být uzavřeno v rezervacích asi podobně jako Indiáni v Severní Americe. Už teď je širší centrum hlavního města Prahy uzavřeno do památkové rezervace, kde jsou stále více omezována práva vlastníků i normálních občanů (kouření, piti alkoholu na veřejnosti atd.) a kde jsou zotročováni nejrůznějšími politickými experimenty Zelených a hnutí ANO. V těchto rezervacích by pak měli povoleno kouřit, pít alkohol a žít tradičním rodinným životem. Ale nemuseli by pracovat. Jenom by turistům předváděli jakési folklorní tanečky, které by časem zcela zdegenerovali.
Být normální je dnes už nenormální. Být nějak odlišný je trefa. Kde jsou ty časy, kdy americké sufražetky bojovaly za politická práva žen. Dnes je ombudsmanky na celém světě ženou do boje za to, aby žena mohla být, pokud se jí zachce, mužem, případně tvorem s neurčitým pohlavím. Práva menšin nadřazují právům většiny.
Průvod, před kterým normální Pražan prchá z města. Proč mám přihlížet zmalovaným maškarám, kroutícím se v ulicích centra Prahy? Natřásající se transvestité v cirkusových róbách, polonazí kulturisté ověšení řetězy, všudypřítomná sexuální symbolika – to má být veřejná prezentace nových ideálů lásky? Spíš škleb na tváři boha podsvětí Háda.
Slovy „Jediný den v roce, kdy se stydím za to, že jsem homosexuál, je den gay hrdosti.“ shrnul známý americký literární kritik Bruce Bawer své pocity z průvodu v Bostonu. Bude se stydět i Martin C. Putna? Když prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat „katolickou buznu,,“ jak sám sebe Putna tituluje, profesorem, postavili se proti němu komentátoři téměř všech médií.
Do průvodu Prague Pride se sjíždějí účastníci ze všech koutů republiky i celé Evropy. Ne však všichni. Jihočeský vrchní gay (něco na způsob krajského tajemníka KSČ) Jiří Mareček, předseda Jihočeské Lambdy, kterou kdysi spoluzakládal, ale do Prahy nepojede. Už prý má jiný program. Pojede se svým dlouholetým partnerem na vodu.
V Praze by se podle Marečka na pochodu, na kterém se veřejnosti představí LGBTIQ komunita, tj. Lesby, Gayové, Bisexuálové, Transgender osoby, Intersexuálové a Queers, tedy ti, kterým jsou všechny škatulky malé, měli objevit hlavně mladí. On se bude věnovat svému partnerovi, protože si váží každé chvíle, kterou s ním může prožít.
Léto budiž pochváleno. Jeden by se rozplakal.