Itálie. U Evropského tribunálu pro lidská práva dosud probíhá odvolací proces Itálie proti rozsudku ve věci krucifixů umístěných v italských státních školách. Štrasburský soud se totiž rozhodl potrestat pokutou Italský stát za umístění tohoto náboženského symbolu ve školních třídách s odůvodněním, že je tak upírána svoboda těm žákům, kteří nesdílejí křesťanské náboženství. Celý případ podala ke Štrasburskému soudu občanka finské národnosti žijící v Itálii, Solie Lautsi.
Italská republika se proti tomuto rozsudku odvolala a její pře se ujal židovský advokát, bývalý profesor práva z harvardské univerzity, dr. Joseph Weiler, který na prvním stání odvolacího soudu ve Štrasburku vystoupil s tradiční jarmulkou, tedy pokrývkou hlavy, která odkazuje na židovské náboženské vyznání jejího nositele. „Odmítl jsem za tuto práci honorář,“ říká prof. Weiler v rozhovoru pro pondělní vydání vatikánského deníku Osservatore Romano (6. - 7. 12. 2010). „Nechci, aby se mělo za to, že je to z mojí strany záležitost peněz. Pokud je totiž někomu upírána jeho náboženská identita, je tak zneuznána identita každého jiného náboženství, tedy i mého,“ prohlašuje americký právník. „Přísahám, že nemám v úmyslu konvertovat,“ říká s úsměvem profesor Weiler, který je mimo jiné také autorem knihy „Křesťanská Evropa“, v níž se zaobírá kořeny úspěchů evropské civilizace.
„Ve svých knihách neužívám nikdy slovo kristianofobie, nýbrž Kristofobie, říká ve zmíněném rozhovoru. „Snahu odstranit krucifix z italských škol totiž nelze zdůvodnit frázemi typu, »příčí se mi církev, ale uznávám Ježíše Krista«. Kdo má něco proti krucifixu, vadí mu Ježíš. Pojem neutrality, na kterém stojí rozsudek Štrasburského soudu, obsahuje dva zásadní omyly. Ústavní smlouva Evropské unie zajišťuje svobodu náboženství i svobodu od náboženství. Na druhé straně ovšem také svobodu jednotlivých států zvolit si samostatně náboženské dědictví jako kolektivní identitu, včetně symbolů, kterými na tuto identitu poukazuje. Některé státy jako Francie a Německo se deklarují jako laické, a jiné jako Irsko a Řecko ve své ústavě svůj odkaz k Bohu výslovně zmiňují. Královna Alžběta je také hlavou anglikánské církve. Chceme tedy dojít k tomu, že v anglických školách nesmí být podobizna královny, protože odkazuje také na náboženskou příslušnost?“ – ptá se profesor Weiler.
Rozsudek evropského soudu pro lidská práva, říká dále, vnucuje rigidní rozdělení státu a náboženství všem členským zemím Unie. Laickost pak chápe jako prvek rozdělení a nikoli jako prvek neutrality. V tom si štrasburský rozsudek protiřečí, říká židovský advokát, americký právník Joseph Weiler, který zastupuje Itálii v odvolacím procesu u štrasburského tribunálu.