Vatikán. Branou k setkání s Ježíšem je uznání, že jsme hříšníci – kázal papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Ve své homilii komentoval obrácení sv. Matouše, jehož liturgický svátek připadá na dnešek, a odkázal přitom na známé Caravaggiovo plátno z římského kostela sv. Ludvíka. Petrův nástupce se v celé události (Mt 9,9-13) zaměřil na tři fáze: setkání, slavení a znelíbení.
Ježíš uzdravil ochrnulého a potkal Matouše, sedícího na celnici. Vybíral daně od izraelského lidu pro Římany a proto byl pohrdán a považován za vlastizrádce. Ježíš jej uviděl a řekl mu: „Pojď za mnou!“. A on vstal a šel za ním, jak podává dnešní evangelium. Na jedné straně je nedůvěřivý, ale také nevrlý pohled Matouše. Ten jedním okem hleděl k Bohu a druhým na peníze, na kterých ulpěl, jak to znázornil Caravaggio. Na druhé straně je laskavý pohled Ježíše, který se nad ním smiloval. Odpor muže, lnoucího k penězům, se zhroutil, a on vstal a šel. „Je to zápas mezi milosrdenstvím a hříchem,“ shrnul papež.
„Do srdce onoho muže, mohla vstoupit Ježíšova láska, protože si uvědomoval, že je hříšník, nikdo jej nemá rád a každý jím pohrdá. Právě toto vědomí hříšnosti otevřelo bránu Ježíšovu milosrdenství. Zanechal proto všeho a odešel. Takové je setkání hříšníka s Ježíšem.“
„První podmínkou spásy je vnímat nebezpečí; první podmínkou uzdravení je vnímat chorobu. A cítit se hříšníkem je první podmínkou přijetí milosrdného pohledu. Přemýšlejme o tomto Ježíšově pohledu, tak dobrotivém, krásném a laskavém. Také my, když se modlíme, cítíme na sobě tento pohled, který je pohledem smilování, pohledem milosrdenství, pohledem, který nás zachraňuje. Nemějme strach.“
Jako Zacheus, tak také Matouš pocítil štěstí a pozval potom Ježíše k sobě domů na oběd. Toto je druhá etapa – slavení – pokračoval papež. Matouš pozval přátele ze svého odborového hnutí, tedy hříšníky a celníky. U stolu jistě kladli Pánu otázky a On jim odpovídal. Připomínají to slova z 15. kapitoly Lukášova evangelia, že v nebi bude větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují (15,7). Je to slavnost setkání s Otcem, slavnost milosrdenství. Ježíš vskutku plýtvá milosrdenstvím vůči všem, podotkl Svatý otec.
Potom třetí etapa, tedy znelíbení. Farizeové vidí, že celníci a hříšníci sedí u stolu s Ježíšem, a říkají Jeho učedníkům: »Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?« (Mt 9,11). „Každá nelibost začíná vždycky otázkou: Jak je to možné?“ – komentoval papež a dodal: „Tato otázka páchne a táhne za sebou nevoli. V podstatě šlo o obřadní nečistotu kvůli nedodržení Zákona. Dobře znali nauku a kudy se jde do Božího království. Znali to lépe než všichni ostatní, ale zapomněli na první přikázání lásky. Uvízli v pasti obětí. Mysleli si asi, že přinesením oběti dělají všechno potřebné, a tak se spasí. V podstatě věřili, že spása vzejde z nich samotných, a cítili se v bezpečí. Nikoli! Spasí nás Bůh, Ježíš Kristus nás zachrání,“ zdůraznil papež František.
„Onu otázku »jak je to možné?« často slýcháváme mezi věřícími katolíky, když uvidí nějaký skutek milosrdenství. Jak to? A Ježíš je zřetelný, velice zřetelný: »Jděte a naučte se«. Poslal je, aby se šli učit. »Jděte a naučte se, co znamená: „milosrdenství chci a ne oběť“. Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.« Chceš-li být Ježíšem povolán, uznej, že jsi hříšník.“
„Je zapotřebí, pokračoval Svatý otec, uznat, že jsme hříšníci, avšak nikoli abstraktně, nýbrž v konkrétnosti mnoha hříchů, kterých se každý z nás dopustil. Nechejme Ježíše, aby na nás shlédl oním pohledem smilování, plným lásky,“ vyzval Svatý otec a dodal pak znovu s odkazem na projevy nevole, která se dnes vyskytuje tak často:
„Je jich tolik, tolik... a vždycky říkají - i v dnešní církvi: »Ne, to nelze. To je zcela jasné. Naprosto ne... To jsou hříšníci, které je třeba zahnat pryč...« Také mnozí svatí byli pronásledování či podezříváni. Pomysleme na svatou Johanku z Arku, upálenou, protože mysleli, že je čarodějnice a zavržená. Světice! Pomyslete na svatou Terezii, podezřívanou z hereze, pomyslete na blahoslaveného Rosminiho. »Milosrdenství chci a ne oběť«. Branou k setkání s Ježíšem je uznání, že jsme, jací jsme; tedy uznat pravdu, uznat, že jsme hříšníci. A On přijde a setkáme se. Je tak krásné setkat se s Ježíšem!“
Končil papež František dnešní ranní kázání v kapli Domu sv. Marty.