Papežovo upřesnění k dokumentu Magnum Principium o překladu liturgických textů

322
Kultúra života

Vatikán. Tiskové středisko Svatého stolce zveřejnilo list papeže Františka, datovaný 15. říjnem a adresovaný prefektovi Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, kard. Robertu Sarahovi. Papež jím reaguje na propracovaný komentář (Commentaire) k nedávnému motu proprio Magnum Principium o překladu liturgických a biblických textů, který mu kardinál Sarah zaslal 30. září.
Jak papež píše, nový dokument svěřující liturgické překlady do kompetence jednotlivých biskupských konferencí, především zdůrazňuje jasný rozdíl mezi recognitio , tedy přezkoumáním překladu liturgických textů a jeho potvrzením (confirmatio ). Svatému stolci do budoucna náleží „přezkoumávání úprav, které podle norem práva schválila biskupská konference”, zatímco „biskupským konferencím přísluší opatřovat a schvalovat překlady liturgických textů a po potvrzení Apoštolským stolcem vydávat liturgické knihy pro země jejich příslušnosti” (§2 a §3 kán. 838 CIC). Podle papeže se tedy nejedná o synonyma ani o dva vzájemně zaměnitelné pojmy či o termíny zaměnitelné na úrovni odpovědnosti Svatého stolce. Dané rozlišení naopak potvrzuje rozdílnou odpovědnost Apoštolského stolce a biskupských konferencí a ruší či mění některé paragrafy dokumentu Liturgiam authenticam Kongregace pro bohoslužbu a svátosti.

Co se týče revize „věrného překladu liturgických textů” z originálu do národních jazyků, pokračuje papež František, je třeba upřesnit, že jeho kvalitu a výstižnost nyní posuzují biskupské konference, byť v dialogu se Svatým stolcem. Závěrečné potvrzení Apoštolským stolcem tedy již nepředpokládá podrobné přezkoumání překládaného textu slovo za slovem, s výjimkou zcela zřejmých případů, které mohou být biskupům předloženy k další úvaze. To platí zejména pro důležité texty, jako jsou eucharistické modlitby a zvláště svátostné formule schválené Svatým otcem. Definitivní potvrzení, confirmatio, kromě toho přihlíží k zachování integrity textu.

Papež František v samotném závěru listu adresovaném kardinálu Robertu Sarahovi píše: „bratrsky děkuji za Vaše nasazení a vzhledem k tomu, že zmíněný komentář (Commentaire) byl publikován na některých webových stránkách, kde jste byl omylem uveden jako jeho autor, prosím, abyste laskavě zařídil zveřejnění mojí odpovědi na týchž webových portálech, jakož i její rozeslání na všechny biskupské konference, členům a konzultorům Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Prosím Vás o modlitbu za mne a ujišťuji, že se modlím za Vás.“

PLNÉ ZNĚNÍ OBOU dopisů, tedy kardinála Saraha papeži Františkovi a papeže Františka kardinálu Sarahovi najdete ZDE