Vatikán. u příležitosti liturgické připomínky sv. Ondřeje apoštola, bratra Šimona Petra a prvního povolaného mezi apoštoly, svatého patrona Konstantinopolské církve a Ekumenického patriarchátu. Až jáhen vybídne shromáždění při Božské liturgii k modlitbě „za ty, kdo cestují po souši, po moři a ve vzduchu“, modlete se prosím, také za mne.“
Těmito slovy shrnujícími význam dnešní památky sv. Ondřeje apoštola zahajuje papež František poselství adresované konstantinopolskému patriarchovi Bartoloměji. Jak je zvykem, Svatý otec vyslal na patronátní svátek řeckého pravoslavného patriarchátu svoji delegaci do Turecka, podobně jako je naopak tento patriarchát tradičně zastoupen při slavnostní liturgii na svátek sv. Petra a Pavla v Římě.
Svatý otec ve svém poselství připomíná, že hlásání a svědectví apoštolů je tím, co již spojuje všechny pokřtěné. Katolíci a pravoslavní kromě toho společně vyznávají dogmata prvních sedmi ekumenických koncilů, věří v účinnost eucharistie a dalších svátostí a zachovávají apoštolskou posloupnost biskupské služby, což zakládá hlubokou spřízněnost obou církví. V poslušnosti vůli našeho Pána Ježíše Krista a ve věrnosti učení apoštolů uznáváme, jak naléhavé je dorůstat k plné a viditelné jednotě, píše papež.
František vyjadřuje potěšení ze včerejší připomínky 50. výročí návštěvy Pavla VI. (25. července 1967) a cituje slova patriarchy Athenagora, s nimiž vítal papeže právě v chrámu sv. Jiří: „Spojme společně to, co bylo rozděleno, kdekoliv je to možné...“ Děkuje dále patriarchovi Bartoloměji za pohostinství, které poskytl Koordinačnímu výboru mezinárodní spojené komise pro teologický dialog mezi katolickou a pravoslavnou církví, a zároveň opět vyjadřuje svoji podporu této komisi. Konsenzus v otázce vztahu mezi primátem a synodalitou v prvním tisíciletí, jímž se spojená teologická komise zabývá, může napomoci také v jejich chápání v současnosti, podotýká František. „Tento citlivý úkol je zapotřebí zkoumat v atmosféře vzájemné otevřenosti a především v poslušnosti tomu, co Duch svatý po církvi žádá,“ dodává Petrův nástupce.
Na závěr Svatý otec s uznáním zmiňuje angažovanost řecké pravoslavné církve v otázce péče o stvoření, mírové soužití národů různých kultur a náboženských tradic a přítomnosti křesťanů na Blízkém východě. Vyjadřuje „vroucí přání“, aby katolíci a pravoslavní mohli v těchto záležitostech postupovat na lokální úrovni společně, protože – jak dodává – je mnoho problémů, v nichž není nutné čekat na plnou a viditelnou jednotu – čteme v poselství papeže Františka patriarchovi Bartoloměji u příležitosti svátku sv. Ondřeje.