Zpráva odhaluje, jak daleko George Soros sahá ze stínů do evropských institucí
Nadace otevřené společnosti George Sorose a Microsoft Billa Gatese jsou největšími mecenáši Rady Evropy, uvádí zpráva Evropského centra pro zákon a spravedlnost s odkazem na Institut pro právní kulturu Ordo luris.
Mezinárodní organizace jsou pod neustálým tlakem od největších nevládní organizací (neziskovek) včetně Nadace otevřené společnosti George Sorose, které využívají své finanční síly, aby dosáhly politického vlivu.
Podle zprávy zástupců Evropského centra pro zákon a spravedlnost (ECLJ) mocné neziskovky finančně podporují největší mezinárodní organizace, které mají podstatnou páku na ovlivňování největší evropských politických institucí a vznáší otázku o jejich nezávislosti.
Sorosova Nadace otevřené společnosti si za využití své finanční moci urvala značný vliv v řadě největších a nejmocnějších institucí Evropy a infiltrovala i do Evropského soudu pro lidská práva. Nadace otevřené společnosti je také silně zapojená do financování Evropské rady, Spojených národů a Světové zdravotní organizace.
Zpráva ukazuje, že Nadace otevřené společnosti darovala Radě Evropy mezi lety 2004 a 2013 1,5 milionu €. Také mocné korporace usilují o vliv, kdy Microsoft mezi lety 2006 a 2014 daroval 950 000 €.
Šetření týkající se toho, jak bylo těchto peněz použito a publikace dokumentů spojených s tímto dárcovstvím, byla poslána Komisi ministrů Rady Evropy.
Tato otázka nedělá starosti jen Radě Evropy. Mezinárodní organizace jsou v neustálém ohrožení tlakem ze strany „filantropů,“ kteří se pokouší využívat svých finančních zdrojů k získání politických výhod.
Sorosova organizace od roku 1984 investovala do sektorů médií, politiky a lidských práv 32 miliard $.
Soros už desítky let je zvláště znám svými dary politickým organizacím. Sorosova organizace od roku 1984 investovala do sektorů médií, politiky a lidských práv 32 miliard $. Tato práce začala ve Střední a Východní Evropě, kdy „jedním z prvních testovacích polygonů“ pro takovéto získávání vlivu a politických pák na směrování vládní politiky se stalo Maďarsko.
Ředitel ECLJ Gregor Puppinck upozorňuje na Sorosovy klíčové mocenské instituce, jako je Evropský soud pro lidská práva (ECHR). V Puppinckově zprávě se ukázalo, že 22 ze 100 soudců, kteří v ECHR mezi lety 2009 až 2019 i dříve zasedli, buď patřilo k neziskovkám spojeným s Nadací otevřené společnosti, nebo bylo do jejich činností zapojeno, což jak jeho zpráva tvrdí, představuje závažný konflikt zájmů, zvláště když někteří z těchto soudců rozhodovali v případech, do kterých byly právě tyto neziskovky zapojeny.
Také nejvýše postavení politici EU, se moc nesnaží skrývat své blízké vztahy k Sorosovi. K jeho nejbližším spojencům patří místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová a komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Ti samí politici vedli koordinovanou kampaň proti konzervativním vládám v Polsku a Maďarsku, které Sorose rozzuřily.
Komisař Hahn před tím veřejně mluvil o svém společném úsilí se Sorosem na „urychlení reforem“. Rovněž navrhl zřízení „Fondu 25“, který by mohl přezírat polské a maďarské veto týkající mechanismu vlády zákona. Soros navrhl jen pár dnů předtím podobné řešení, ale pomocí jiných smluvních nástrojů.
Ředitelka Ordo luris Karolina Pawłowska zdůraznila, že sumy tekoucí do financování nejdůležitější mezinárodních institucí jsou alarmující a vedou k položení otázky o jejich nezávislosti.
„Bez transparentnosti v této otázce je těžké mluvit o plnění vlády zákona v těchto institucích,“ řekla.