Vatikán. Vatikánský deník L´Osservatore Romano publikoval recenzi knihy Hanse Jonase Materie, duch a stvoření, která nedávno vyšla italsky. Úvodní titulek prozrazuje, v čem může být zajímavé myšlení jmenovaného německého filosofa: Ani darwinismus, ani intelligent design.
Má se za to, že známá disputace o původu či počátku, v níž proti sobě stojí kreacionismus a evolucionismus, šikuje proti sobě náboženské autority na jedné a akademickou obec na druhé straně. Debata se točí kolem protikladných hypotéz o původu života, Země, vesmíru a samotného člověka. Jedná se skutečně o oblasti značného významu pro každého, kdo „chce přemýšlet o prapůvodu bytí, jeho příčině a cíli, jakož i o smyslu dějin lidstva a vesmíru“ – jak podotknul Benedikt XVI. roku 2008 v promluvě k Papežské akademii věd.
Zjednodušeně lze říci, že se na kolbišti střetávají dva protilehlé tábory: jednak kreacionisté, kteří tvrdí, že řád světa je nepochopitelný a nemožný, nepřipustí-li se existence transcendentního a duchovního bytí – Boha, ke kterému se tento řád v posledku vztahuje a váže (jeho zastánci jsou např. Dembski, Nelson, Wilcox); a potom evolucionisté, kteří tvrdí, že řád a smysl světa jsou plodem vývojových dynamismů, jež je možno převést na faktory čistě imanentní a materiální (jeho stoupenci jsou např. Dennet, Dawkins, Pennock).
Ne všichni zastánci faktu, že původ světa je třeba vztahovat ke stvořitelskému zásahu Boha, se však ztotožňují s vyhraněnými formami kreacionismu, který ustavičně a bez obalu odmítá evolucionismus. Mezi nejzajímavější stoupence právě tohoto postoje je třeba zařadit především Hanse Jonase, myslitele židovského původu, jehož názory v určitém smyslu připomínají reflexe Josepha Ratzingera.
Jonasův pohled významně souzní s tím, který Joseph Ratzinger vyjádřil na setkání s kněžími diecéze Belluno-Feltre a Trevisa roku 2007, kde vyslovil svoji nedůvěru vůči všem pokusům, které podávají kreacionismus a evolucionismus jako vzájemně se vylučující alternativy: „Tento protiklad – řekl tehdy Benedikt XVI. – je nesmyslný, protože na jedné straně existují četné vědecké důkazy evoluce, jež se jeví jako realita, na kterou je třeba brát zřetel a která jako taková obohacuje naše poznání života i bytí. Na druhé straně nauka o evoluci zase neodpovídá na všechny otázky. A neodpovídá zejména na velkou filosofickou otázku: Odkud pochází vesmír? A jak se vesmír dostává na cestu, která nakonec ústí v člověku?“
Končí recenzi knihy Hanse Jonase zveřejněnou v deníku L´Osservatore Romano její autoři, Paolo Becchi a Roberto Franzini Tibaldeo.