Řím. „Reforma je podmínkou dalšího fungování Konference vyšších představených ženských řeholních řádů Spojených států,“ domnívá se prefekt nejvyššího tribunálu apoštolské signatury kard. Raimond Burke. Tento kardinál pocházející ze Spojených států vidí rozpor mezi radikálním následování Krista, jehož výrazem je řeholní život, a odporováním vůli Kristova zástupce na zemi. Podle mínění kardinála vyjadřuje nedávná deklarace zmíněné konference ženských řeholí ochotu k dialogu, ale zároveň nechce hovořit o konkrétních námitkách Svatého stolce, které se týkají vážných věroučných odchylek.
„Podle mne je věc velmi jednoduchá – řekl americký kardinál pro televizi EWTN. Řeholní sestry působí v určitém rámci, které je vyznačen Kristovým náměstkem. Protože slibovaly život v chudobě, zdrženlivosti a poslušnosti, znamená to, že chtějí následovat Krista tímto konkrétním způsobem, aby byly zdrojem inspirace a posily pro všechen Boží lid – říká kardinál Burke. Jak je ovšem možné protivit se nyní tomu, o co je papež žádá? V tom je protimluv. Můžeme samozřejmě analyzovat průběh celé záležitosti, ale momentálně jde o návrat k opravdovému charakteru řeholního života a o pokorné přijetí toho, co žádá Svatý otec prostřednictvím svých představitelů, tedy reformy Konference. Pokud reformu nepřijmou, ztratí právo své další existence. Mnoho lidí dnes netuší, že Konference vyšších představených ženských řeholí byla ustanovena Apoštolským stolcem. Proč by tedy nyní Svatý stolec neměl mít právo říci: „podívejte se, tato organizace už neplní poslání, kvůli kterému byla založena“ – uvedl pro americkou televizi kard. Burke.
Konference vyšších představených ženských řeholí USA (LCWR) tvoří asi 1500 řeholních sester. Letos 18. dubna byly po apoštolské vizitaci vyzvány k reorganizaci a Konferenci byl přidělen jako zvláštní papežský delegát biskup ze Seattlu, mons. Peter Sartain, který bude dohlížet na jejich činnost. Ve dnech 7. -10. srpna se v Saint Louis konalo zasedání zmíněné Konference, na které její odstupující předsedkyně sestra Patt Farrell prohlásila, že sestry nechtějí začínat dialog od sporných témat (interrupce, eutanázie, homosexualita apod.), ale poctivým rozhovorem o možnostech většího uplatnění žen v církvi.