Papež František označil přijímání migrantů a uprchlíků za zásadní zkoušku evropských křesťanských hodnot. Ale polská pravicová vláda tvrdí, že pro zachování těchto hodnot je nutné zabránit vstupu migrantům do země. To, jak František překoná tuto názorovou propast, bude klíčovou zkouškou během jeho návštěvy tento týden.
Podpora migrantů je pro Františkovu vizi církve natolik zásadní, že jejich přijímání označil za potenciální test pro ty, kdo budou chtít v soudný den vstoupit do nebe.
Papežovo zastávání se práv uprchlíků bude ve středu 27. července čelit diplomatické zkoušce, neboť tehdy začíná jeho pětidenní návštěva Polska, kde vláda odmítá většinu žadatelů o azyl.
František má v plánu setkat se s polským prezidentem Andrzejem Dudou v tisíc let starém královském hradu na krakovském vrchu Wawel, v jehož sousední katedrále jsou již po staletí ukládány k poslednímu odpočinku polští národní hrdinové. Pak se za zavřenými dveřmi uskuteční jeho setkání s polskými biskupy.
Před papežovým příjezdem polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak hájil odpor vládnoucí strany Právo a spravedlnost vůči přistěhovalectví mimo jiné tím, že hovořil o masakru 84 lidí ve francouzské Nice v den výročí dobytí Bastily. Blaszczak tvrdil, že takové násilí je nevyhnutelným důsledkem multikulturalismu.
Papež naznačuje, že neochota nebo odmítnutí poskytnout útočiště migrantům v nouzi je v rozporu s podobenstvím o dobrém Samařanovi, který nabídl pomoc okradenému a zraněnému cizinci. Papež František tento měsíc v promluvě k věřícím na Náměstí svatého Petra řekl, že my nakonec „budeme souzeni podle prokázaných skutků milosrdenství“.
Ve snaze inspirovat vlastním příkladem František s sebou do Říma v dubnu přivezl 12 Syřanů poté, co navštívil uprchlický tábor na řeckém ostrově Lesbos, kde desítky tisíc lidí uvízly po nebezpečné plavbě v často přeplněných lodích z nedalekého Turecka.
Rev. David Hollenbach, profesor etiky na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, řekl, že papež hájící migranty je „politicky a společensky, ale i nábožensky významný pro identitu křesťanství“. Hollenbach, který je stejně jako František jezuitou, řekl v telefonickém rozhovoru, že péče o přistěhovalce a cizince je „v Bibli ústředním tématem“. Patří také k podstatě papežovy definice křesťana.
Když se František v únoru vracel z návštěvy Mexika, řekl novinářům na palubě svého letadla: „Myslím, že člověk, který uvažuje o budování zdí namísto mostů, není křesťan.“ Papež odpovídal na otázku ohledně Donalda Trumpa, republikánského prezidentského kandidáta, který říká, že chce postavit pohraniční zeď, která odděli Mexičany od Spojených států.
Polský levicový komentátor Adam Szostkiewicz řekl, že očekává, že papež během své návštěvy tento týden zmíní polské odmítání pomoci uprchlíkům, protože „pokud jde o Evropu, je to ústřední téma jeho pontifikátu. Je to evropský problém.“ Szostkiewicz očekává, že se papež vysloví proti polské politice, kterou přirovnává k postoji Piláta Pontského k ukřižování Ježíše: „Myjeme si ruce. Nás se to netýká.“
„Bude dobré, když to řekne a bude se to komentovat, ale brzy se na to zapomene,“ řekl.
Všeobecně se soudí, že katolické osobnosti v Polsku podporují současné vládní názory.
Associated Press se otázal mluvčího polské biskupské konference při jeho návštěvě ve Vatikánu, jak Polsko a polská církev bude reagovat na Františkovo lpění na přijímání migrantů. „Tento problém není černobílý,“ řekl Rev. Pawel Rytel-Andrianik, který zdůraznil, že Polsko přijímá uprchlíky, z nichž většina pochází ze zemí s převážně křesťanským prostředím. Řekl, že polští biskupové v září 2015, den před papežem Františkem, vyzvali farnosti, aby poskytovaly útočiště uprchlíkům. Podobně apelovali na každou farnost, aby ubytovala rodiny uprchlíků.
Většina uprchlíků v Polsku pochází z Ruska, Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětském svazu, nikoli ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku nebo Afriky, což jsou hlavní zdroje lidí, kteří se snaží získat ochranu Evropské unie. Pravicová polská vláda zvolená v říjnu odmítá akceptovat požadavky EU na sdílení břemene rozmisťování desítek tisíc žadatelů o azyl, kteří se z velké části nacházejí v Itálii a Řecku.
Analytici spatřují velikou propast mezi postojem Poláků k Františkovi a k jedinému polskému papeži, Janu Pavlu II., kterého František v roce 2014 svatořečil. Zatímco Jana Pavla Poláci milovali pro jeho věrnou obranu dělnického hnutí Solidarita, která v roce 1989 pomohla svrhnout sovětskou vládu, Františkův pohled na svět mnoho Poláků nesdílí.