Nechcené deti džihádu

783
Kultúra smrti

Děti bez totožnosti, jejichž narození nebylo nikdy zaneseno do matriky a které společnost se směsicí odporu a pohoršení odmítá, protože jsou plodem hříchu, násilí, dočasných a vynucených svazků. Jenom na východní periferii Aleppa jich žijí nejméně tři tisíce. Řeč je o bezejmenných potomcích samozvaného Islámského státu, nechtěných dětech džihádu. Právě těchto nejposlednějších se ujímá projekt, nazvaný „Jméno a budoucnost“, který zorganizovali apoštolský vikář Aleppa, mons. George Abou Khazen, františkán Firas Lufti, představený aleppské koleje sv. Antonína náležející ke Kustodii Svaté země, a velký muftí Aleppa, Mahmúd Akkam.

„Jsou to děti, které se narodily během války z několikaměsíčních manželství, uzavíraných džihádisty. Pak jsou zde sirotci, kteří přišli o otce během války. Jiní otcové se zase vrátili do své původní země. Matky tu občas jsou, jindy ale zemřely anebo byly vážně zraněny a zasaženy násilím“,

vypráví pro naše mikrofony syrský františkán.

„Sedmiletá válka zanechala na Sýrii nesmazatelné stopy. Válka sice zdánlivě skončila, ustalo bombardování, ale rány jsou otevřené a naléhavě vyžadují pomoc. Jde o to, usilovat o matrikový zápis těchto dětí a jejich legitimaci, protože mnohé dosud nebyly svými rodiči uznány. Téměř všechny tyto děti žijí na ulici a potřebují potraviny, vodu, vzdělání, ale také psychologickou a sociální rehabilitaci. Pouze výjimečně bydlí s maminkou, příbuznými nebo prarodiči, ve všech případech si ale v sobě v důsledku fyzických a psychických traumat války nesou obrovskou zlobu a násilnost.“

Mezináboženský projekt na pomoc této zanedbané části syrské společnosti odstartoval před několika měsíci, vysvětluje dále otec Lufti, a nahrazuje neexistující veřejnou péči. Na děti džihádistů se totiž neposkytují státní příspěvky, naopak převažuje tendence ke skrývání tohoto problému.

Pěkným rysem tohoto projektu je, že vyšel z dialogu mezi muslimy a křesťany, který začal za války, posiloval se během ní a rostl.“

uzavírá aleppský františkán. Projekt financuje italské sdružení ProTerraSancta pomocí farních sbírek, přednášek o situaci v Sýrii a sociálních sítí. Jeho mluvčí zdůraznil (pro deník L´Osservatore Romano, 30.3.2018), že pouze každodenní vytrvalá práce na výchově a formaci svědomí může zabránit tomu, aby v Sýrii převážila zášť jako odveta za utrpěné násilí.