Italský neonatolog známý svou věrnou obranou nenarozených dětí věří, že „soběstačná kultura, která je nedůvěřivá vůči druhým“ si v posledních deseti letech rozvinula „sklon k panice“.
Světové krize začaly již v roce 2001 nemocí „šílených krav“, v roce 2003 se objevil SARS, ptačí chřipka v roce 2005, prasečí chřipka v roce 2009 a nyní nás děsí evropská E. coli, píše Carlo Bellieni.
A dodává: Podle článku v The New York Times z 28. března 2006 se předpokládalo, že ptačí chřipka bude mít za následek 5 až 150 milionů mrtvých, zatímco ve skutečnosti bylo evidováno kolem 300 úmrtí. Prasečí chřipka skončila obdobně, avšak ještě předtím byly státy přinuceny k nákupu milionů dávek vakcíny, které zůstaly z větší části nedotčené, protože se ukázalo, že prasečí chřipka je méně nebezpečná než průměrná sezónní chřipka.
Bellieni uvádí, že kardinál Joseph Ratzinger v roce 1989 napsal, že „liberalismus a iluminismus nás chtějí přivést do světa, v němž budeme žít bez obav. Slibují, že se vypořádají s jakýmkoli druhem strachu ... Když se člověk snaží zcela a beze zbytku eliminovat strach, potlačované obavy se projeví v mnoha podobách jako základní úzkost ... V naší době tyto nové obavy klíčí a v mnoha ohledech přebírají formu kolektivních psychóz“.
„Je nezbytně nutné přesunout pozornost od fobií bohatého Západu k těm, kdo skutečně trpí epidemickými nemocemi, jež devastují vždy ty nejchudší a o nichž mají průmyslové a mocné státy - krátkozraké a zneklidněné mnohdy neodůvodněnými obavami - jen mizivé povědomí,“ uzavírá Bellieni.