Howard Kainz emeritní profesor filozofie na Marquette University v USA se zabývá Božími posly, které nezapomenutelně zobrazoval slavný rytec a ilustrátor Paul Gustave Doré, jehož úmrtí jsme si právě včera mnozí připomněli
Většina našich současníků má o andělech představy, které jsou zcela mimo realitu. Vnímají anděly jako jakési pohádkové oplácané okřídlené chlapečky poletující na obrázcích v prostoru okolo biblických výjevů, které většině také již nic neříkají.
Ve skutečnosti to jsou mocné duchovní bytosti obdařené rozumem a svobodnou vůlí. Nemají však hmotné tělo, pouze výjimečně na sebe mohou vzít tělo éterické, aby se mohli zjevit naši smyslům. Jsou to bytosti vznešené, mají větší vědomosti a větší moc než lidé. Svojí dokonalostí předčí všechny tvory, které Bůh stvořil. Dokážou být i velmi bojovní.
Moc andělů
Anděl smrti zahubil v Egyptě všechno prvorozené. Jiný anděl způsobil, že za jednu noc zemřelo na 200.000 asyrských vojáků v ležení Sinacheriba, jenž se rouhal pravému Bohu.
Andělé mají zvláštní moc nad živly - například nad ohněm; byl to anděl, kdo chránil tři mládence v Babylóně v ohnivé peci. Mají také zvláštní moc nad vodou nebo i vzduchem: proto přenáší anděl bleskurychle proroka Habakuka k Danielovi do jámy lvové, aby mu donesl pokrm. A mají také zvláštní moc nad zemí; proto se zatřásla země, když anděl sestoupil ke hrobu, z něhož Kristus vstal z mrtvých.
Francouzský rytec a ilustrátor Paul Gustave Doré, zemřel 23. ledna 1883 v Paříži. Snad žádný umělec nebyl spojen se zobrazováním Božích poslů tak jako právě Doré. Jeho rytiny andělů se hluboce vepsaly do srdcí věřících. Mezi jeho nejznámější ilustrace patří Bible z roku 1866.
Howard Kainz: Andělská hierarchie
Bible často hovoří o andělech, archandělech, cherubínech či serafínech, které si připomínáme na Vánoce, dokonce uvádí i jména některých nejdůležitějších andělů, například Gabriela, který přinesl Boží poselství panně jménem Marie do galilejské vesničky Nazaret. Anděl ve snu poradil svatému Josefovi utéci se svatou rodinou do Egypta, jindy mu zase řekl, že se mají vrátit.
Pavel ve svém listě Efesanům a Kolosanům uvádí pět dalších kůrů - trůny, panstva, mocnosti, síly a knížectví. Ve snaze porozumět těmto bytostem konzultoval Tomáš Akvinský Dionýsa Areopagitu, jehož celý středověk považoval za duchovního syna sv. Pavla zmíněného ve Skutcích apoštolských 17,34, ale během renesance se dokázalo, že to byl novoplatónský filosof a teolog z 5. století.
Dionýsos andělské chóry velmi podrobně systematizuje v díle O nebeské hierarchii. Nejvýše jsou postaveni serafíni, cherubíni a trůny, kteří mají specifickou funkci lásky, poznání a moci. Uprostřed jsou panstva, síly a mocnosti zodpovědné obecně za řízení stvoření. Spodní hierarchie se skládá z knížectví, archandělů a andělů, kteří se zabývají přímou správou stvoření ve světě.
Stigmatička Mechtild
Před mnoha lety jsem napsal diplomovouu práci o Akvinského rozboru schopností andělů, z níž nakonec vznikla i kniha. Od té doby jsem uveřejňoval články a dával přednášky o andělech v akademickém prostředí. Mimo své akademické zájmy jsem za ta léta zjistil, že mnozí svatí či kandidáti na svaté uváděli mimořádně kontakty s anděly.
Někteří z nich dokonce udržovali s anděly časté či celoživotní vztahy - sv. Františka Římská, sv. Faustýna, sv. Marie Magdalena de Pazzi, sv. Gemma Galgani, blahoslavená Dina Bélangerová, brazilská řeholnice Ceci Conyová a jiní. Všichni dostávali od svých andělů duchovní pokyny. Při významných rozhodnutích je jejich andělé vždy posílali za kněžími, kteří sloužili jako jejich duchovní vůdci.
Nejhojnější zjevení (významně ukazující na tradiční andělské hierarchie) se nacházejí v zápiscích německé stigmatičky Mechtild Thaller-Schönwerthové (1868 - 1919).
Mechtild si hodně vytrpěla od své matky, která při jejím porodu téměř zemřela. V dětství jí začal dělat společnost její strážný anděl. V pěti letech se jí navíc občas zjevoval archanděl. Během dospívání chtěla podobně jako její sestra vstoupit do řeholního života, ale duchovní vůdce jí řekl, že je povolána do manželství.
V šestnácti se provdala za krutého, cizoložného a tyranského muže. Objevila se jí stigmata, která však viděl jen její duchovní vůdce. Stala se duchovní matkou mnoha lidí ve svém okolí prostřednictvím osobních kontaktů či listů a měla i dar takzvané bilokace, takže navštívila dokonce i bojiště 1. světové války a starala se o raněné. Po její smrti se její manžel i jeho milenka obrátili.
Nejenže od svých andělů dostávala praktické pokyny, ale jako pravá teoreticky založená Němka si s nimi začala i pravidelně rozprávět o jejich typech a povinnostech. Její poznámky a duchovní deník přeloženy nebyly, ale Frederick von Lama v roce 1935 přeložil úryvky z nich do angličtiny jako The Angels, Our God Given Companions and Servants (Andělé, naši společníci a služebníci daní Bohem).
Devět kůrů andělů
Přinášíme zde některé její poznámky, které se v hlavních bodech shodují s Tomášem Akvinským, ale v konkrétních podrobnostech tradici překračují:
Serafíni jsou nejvyšší kůr a "byli stvořeni jen pro jedno jediné - milovat milujícího Boha".
Cherubíni jsou "Boží meče ... čtyři cherubíni stojí před trůnem Svatého otce ... Jeden z nich často stojí na stráži před velmi svatými svatyněmi".
"Sedmý kůr, Trůny, je kůr autority. Svého anděla z tohoto kůru má každá diecéze, každé království a každé řeholní společenství. Zmiňovány jsou v prefaci mnoha mší spolu s panstvími, mocnostmi a jinými sbory." V prostřední hierarchii se šestý kůr nazývá Panstva. "Bůh přiděluje anděly z tohoto kůru osobám, které mají poskytovat duchovní vedení: učitelům na vyšších školách, kazatelům či zpovědníkům."
"Někteří velcí hříšníci dostávají po svém obrácení Síly ... Tento kůr by měly vzývat i všechny osoby, které mají sklon ke kontemplativnímu životu."
Mocnosti "jsou přiděleny kněžím, kteří jsou zpovědníky velmi zbožných duší. Takového pomocníka mají zpovědníci v klášterech. Ostatní zpovědníci je mají jen tehdy, když musejí vést privilegované duše, zvláště milované Bohem ... Pokud má kněz anděla z tohoto kůru, téměř s jistotou později dostane místo anděla z Mocností anděla z Panstev. Stalo se již, že někteří kněží dostali při svěcení kromě běžného strážného anděla i anděla z kůru Mocností, protože byli určeni k tomu, aby vykonali mimořádnou práci ve zpovědnici.
"Každá farnost má svého anděla, který se rekrutuje z chóru Knížectva."
"Každý člen Konfraternity Marie, královny všech srdcí, má dva anděly: obyčejného anděla a archanděla z družiny sv. Gabriela."
Strážní andělé budou vždy "v nebi na naší straně". Charakteristika: "Někteří se projevují aktivněji a energičtější než jiní. Někteří jsou rezervovanější, téměř bych řekla bázlivější, a ti jsou přiděleni osobám, které jsou povolány hodně trpět. "Pokud jsou duše zatraceny, jejich strážní andělé přejdou ke zvláštnímu doprovodu Královny andělů."